Logo
Titulní stránka Přihlášení Nákupní košík Pokladna

Celková cena nákupu

s DPH: 0 Kč


Vyhledávání

Kategorie

Další oddělení

Aktualizováno 23. 9. 2019 15:25:04

Útěk do divočiny 2x[DVD] - speciální edice (Into the Wild) - vyprodané

Není na skladě
Útěk do divočiny 2x[DVD] - speciální edice (Into the Wild) - vyprodané

Katalogové číslo: 9721D
Doba expedice (dny): 6

Český název: Útěk do divočiny - speciální edice 2DVD
Originální název: Into the Wild 2dvd
CZ Dabing 5.1 + Titulky
Život v aljašské divočině.

Žánr: dobrodružný / drama
Rok výroby: 2007
Rok vydání. 2008
Země původu: USA
Režie: Sean Penn
Hrají: Emile Hirsch - Christopher McCandless, Marcia Gay Hardenová - Billie McCandless, William Hurt - Walt McCandless, Jena Maloneová - Carine McCandless, Brian Dierker Rainey - Marine Coordinator, Catherine Keenerová - Jane Burresová, Vince Vaughn - Wayne Westerberg, Kristen Stewart - Tracy, Hal Holbrook - Ron Franz, Cheryl Francis Harringtonová - Sociální pracovnice, John Jabaley - Reportér, Thure Lindhardt - Thomas, Robin Mathewsová - Gail Borahová, Kathleen Matticeová - College student, ...
Scénář: Sean Penn, Jon Krakauer
Produkce: David Blocker, Frank Hildebrand, John J. Kelly, Art Linson, Sean Penn, William Pohlad
Hudba: Gustavo Santaolalla, Michael Brook, Kaki King, Eddie Vedder
Kamera: Eric Gautier
ZVUK Dolby Digital 5.1: ČESKÝ, anglický, maďarský
Titulky: ČESKÉ, anglické, slovenské, anglické, chorvatské, rumunské, srbské, slovinské, maďarské, bulharské, řecké, islandské, portugalské
Formát obrazu: 2:40:1
Délka filmu: 142 minut
Délka bonusového disku: 41:37 minut
Bonusový materiál:
- interaktivní menu
- přímá volba scén

Disk 2:
Délka bonusového disku: 41:37 minut
- Into the Wild: the story, the characters 21:55 minut
- Into the Wild: the experience 17:20 minut
- theatrical trailer 2:22 minut

Stručný obsah:
Ve 22 letech dostudoval Christopher McCandless vysokou školu. Krátce po promoci se rozhodl dát sbohem civilizaci a vydal se vstříc dobrodružství v divoké přírodě. To, co na své cestě zažil, z něj udělalo symbol a hrdinu mnoha lidí. Byl Christopher McCandless statečný dobrodruh nebo naivní snílek, rebel odmítající dnešní společnost, další ztracený syn, nebojácný riskér nebo tragická postava, která tápavě hledala rovnováhu mezi společností a přírodou?
Jeho příběh, ve kterém se mísí nenasytná touha po rodině a domovu s nutkavou potřebou nalézt pravdu a štěstí, inspiroval spisovatele, horolezce a dobrodruha Jona Krakauera k napsání knižního bestselleru Útěk do divočiny (v originále Into the Wild). Právě tuto knihu si vybral herec, režisér a scénárista Sean Penn jako předlohu pro stejnojmenný film.
McCandless začal svou výpravu napříč Spojenými státy v roce 1992 v Jižní Dakotě, pokračoval po řece Colorado do Kalifornie, odkud se sám, jen se základním vybavením, vydal na sever, dobýt divokou a nelítostnou Aljašku. Na cestě, která trvala téměř dva roky, potkal mnoho lidí s výraznými charaktery, žijících na hranici americké společnosti, kteří významně ovlivnili jeho pohled na svět, a na oplátku on navždy změnil jejich život. To, co viděl a čím vším na Aljašce prošel, ho ovlivnilo mimořádným a nečekaným způsobem.
Zrození
Od knížky ke scénáři
Během svého dvouletého putování za sebepoznáním zažil Chris McCandless opravdu hodně. Od zrození nové, vnitřně objevené identity, přes odpoutání se od své šokované rodiny, přes radostný proces získávání moudrosti od lidí a z míst, jež ho výrazně ovlivnily, ke kalamitě, která vedla k nečekanému konci jeho výpravy.
Kniha Jona Krakauera poprvé vyšla v roce 1996 a okamžitě se stala hitem. Mapování života a smrti 24 letého Christophera McCandlessa, který strávil neuvěřitelných 113 dní na nelítostné Aljašce, nadchlo čtenáře všech generací.
Krakauer, sám horolezec a milovník nebezbečných míst, zpracoval McCandlessův mimořádný příběh hluboce a velmi osobně. Přiznal, že se s hlavním hrdinou v mnohém identifikoval. Obdivoval jeho vůli, urputnost, prudkost, ale i vnitřní čistotu. McCandless měl extrémně vysoké ideály, nedělal kompromisy, věřil, že život není o tom, aby se šlo vyšlapanou cestičkou. Nejenže se po vydání srdcervoucího příběhu dostavil okamžitý úspěch, Krakauer svou knihou navíc rozvířil společenskou debatu otázkami, proč jsou mladí Američané tak často nespokojení, utíkají ze svých pohodlných životů od svých rodin a jaké vůbec jsou kvality a hodnoty moderního života.
Sean Penn, který byl knížkou naprosto fascinován, začal hned po přečtení shánět filmová práva. Trvalo deset let, než se mu to povedlo. Chrisova rodina byla ztrátou syna natolik raněna, že nebyla připravena na filmové zpracování jeho tragického příběhu.
Penn se při psaní scénáře vydal po Chrisových stopách, mluvil s lidmi, se kterými se opravdu na cestě setkal (dokonce jednoho z nich najal, aby pracoval při natáčení jako konzultant a řidič - ve filmu ho hraje Vince Vaughn). Úzce spolupracoval s McCandlessovou rodinou, především s jeho setrou Carine, která mu kromě svých vzpomínek nabídla novinové výstřižky a soukromé dopisy. Důležitým zdrojem informací byly deníky, které se našly v zaparkovaném autobuse, kde Chris zemřel.
Penn měl od začátku jasnou představu, jak chce s knižní předlohou pracovat. Ačkoliv děj sleduje především dva Chrisovy roky na cestách, ve filmu je zachycen celý jeho život, od narození až po smrt. Penn na rozdíl od knihy, která popisuje hlavně jeho dobrodružství, do snímku přidal filozofický a intimní pohled na to, jaký byl McCandless člověk, navenek i uvnitř, jaké měl hodnoty a co ho táhlo směrem, kterým se ubíral. Ačkoliv nikdo nikdy nezjistí, co se v něm odehrávalo, ani co se stalo na konci jeho života, Penn se snažil, aby film co nejvíce odpovídal realitě. Vypravěčský styl se prolíná s dokumentárním, hrají zde herci, neherci i skutečné postavy, které Chrise znaly, a děj se odehrává v autentickém prostředí.
Dospívání
Emile Hirsch v roli Christophera McCandlessa
Již bylo uvedeno, že Chris McCandless je ve filmu popisován jinak než v knize. Není to jen bláznivý dobrodruh, který zbytečně riskoval svůj život. Penn ho představuje jako velmi inteligentního, energického a sympatického mladíka, který touží oprostit se od svých, podle jeho názoru nešťastných, věčně spolu bojujících rodičů. Hnusí se mu rádoby vyšší společenská třída, ke které jeho rodina patří a jediné co si přeje, je zbavit se všech břemen civilizovaného světa a najít vnitřní klid a čistotu.
Pro tuto roli Penn hledal herce se stejně odzbrojujícím, mladistvým nadšením, který bude tomu hezkému a charismatickému mladému muži (jak si ho lidé pamatují ze zbylých fotografií) podobný.
To všechno našel ve dvaadvacetiletém Emilu Hirschovi, který na něj udělal dojem už dřív ve “skejťáckém” filmu Legendy z Dogtownu, a který se díky roli ve snímku Alpha Dog stal jedním z nejslibnějších hereckých talentů dnešní doby. Ovšem než mu Penn roli dal, čtyři měsíce testoval, jestli je Hirsch opravdu tak zapálený a ochotný udělat vše pro to, aby byl Chris McCandless na plátně stejný, jako byl v životě. Hirsch předčil všechna očekávání. Zvládl věci, které před tím nikdy nedělal - sjížděl řeku na raftu, lezl po skalách, stál tváří v tvář divokému medvědovi. Navíc Chrise spodobnil tak, že opravdu věříte, že to, co se děje na filmovém plátně, je přesný obraz jeho nitra.
Hirsch byl rád, že si pro tuto roli vybral Sean Penn právě jeho (Penn v úplných začátcích uvažoval o Leonardu DiCapriovi). Znal McCandlessův příběh ještě ze svého dětství a v době přípravy na roli, čím víc se o příběh zajímal, tím víc McCandlesse obdivoval. Líbil se mu jeho dobrodružný duch, hazard s nebezpečím, jeho inteligence a hlavně touha změnit svůj život. Byl jiný než všichni jeho vrstevníci a to, že lidi kolem něj považovali materiální statky za nejdůležitější, nedokázal pochopit.
McCandless zahodil svou dosavadní identitu, přijal nové jméno Alexander Supertramp. S novým jménem začal nový život, přesvědčený, že dokáže všechno, co bude chtít. I dnes se mnoho lidí s touto myšlenkou identifikuje, chtějí odhodit všechny zábrany, normy a závazky, které je brzdí v jejich touhách. Co by se stalo, kdybychom se najednou všichni vydali na cestu do divočiny?
Během přípravy strávil Hirsch hodně času s McCandlessovou rodinou, hlavně s jeho sestrou Carine, která byla zároveň Chrisův nejlepší přítel. Svou roli také opakovaně konzultoval s Jonem Krakauerem, jenž sám absolvoval cestu na Aljašku.
Část natáčení probíhala přímo na Aljašce (filmovalo se zde celkem čtyřikrát, aby byla zachycena různá roční období), Hirsch měl na sobě oblečení a batoh, které skutečně patřily McCandlessovi. Dny tam strávené byly pro herce zkouška ohněm, neboť Sean Penn po něm neoblomně požadoval, aby sám zvládal náročné scény.
Fyzická zátěž nebyla jediná překážka, kterou musel Hirsch překonat. Aby co nejvěrněji ztvárnil McCandlesse, musel shodit víc než 20 kilo. Jako první se natáčely závěrečné scény filmu, kdy už byl McCandless velmi vyhublý. (Jako první proto, že je mnohem snazší a rychlejší tloustnout než hubnout.:-))
Hirsch se do role velmi vžil a velmi si ji užil. Pro jízdu na kajaku v peřejích v Grand Canyonu produkce předpokládala, že ho zastoupí dvojník, nakonec vše zvládl herec sám, i když, jak přiznal, s velkou dávkou strachu.
Hirsch doslova podlehl touze úplně McCandlessovi porozumět, pochopit jeho konání. A podle spisovatele Krakauera se mu to opravdu povedlo - na plátně působí jako skutečný Chris McCandless.
Rodina: William Hurt, Marcia Gay Harden a Jena Malone jako otec, matka a sestra
Cesta Chrise McCandlesse začala částečně jako vzpoura proti nenaplněným životům svých rodičů. Jeho otce Walta McCandlesse, vynikající inženýra pracujícího v NASA, ztvárnil William Hurt. Držitel Oscara nabídku na roli přijal nejen díky svému respektu k Seanovi Pennovi, kterého zná dlouhá léta. Hurta nadchlo, že Penn spojil knižní předlohu a další skutečně dohledané detaily v poutavý příběh, který velmi přesně ukazuje, jak vypadá dnešní Amerika.
Ženu Walta McCandlesse - Billie - hraje Marcia Gay Harden (držitelka Oscara za vedlejší roli ve snímku Pollock). Pro sebe si stanovila cíl, že musí dát postavám rodičů lidský rozměr. Jejich syn byl přesvědčený, že žili své životy špatně, povrchně. Marcia Gay Harden, stejně jako William Hurt, cítila velkou zodpovědnost za to, že bude hrát skutečnou, žijící osobu, a proto se snažila jejímu chování, reakcím i vnitřním pocitům porozumět co nejlépe. Snažila se ukázat, že Chrisova matka ani otec nebyli špatní lidé.
Zřejmě jediná osoba z celé rodiny, která rozuměla, proč Chris odešel z domova - bez jediného slova rozloučení, byla jeho sestra Carine. Pro její ztvárnění si Sean Penn vybral Jenu Malone, mladou herečku, která je považovaná za jeden z nejvýraznějších mladých talentů. I ona se, stejně jako ostatní herci, setkala se skutečnou postavou Carine McCandless. Zvlášť Carine velmi přispěla k vykreslení postav. Sean Penn je přesvědčen, že bez spolupráce s ní by byl film jen těžko tak “opravdový”.
Zmoudření: Lidé, které Chris na své cestě potkal
Po promoci na univerzitě Chris McCandless daroval všechny své úspory (24 292 dolarů) na charitu. Pak se vydal na cestu vstříc novým zítřkům. Chtěl najít život, kde bude jen sám se sebou, přesto na své pouti potkal pozoruhodné lidi, kteří ho silně ovlivnili.
Už bylo zmíněno, že Sean Penn do těchto rolí obsadil i neherce. V několika případech dokonce lidi, kteří se s McCandlessem opravdu setkali. Jedním takovým byl Brian Dierker, expert na divokou vodu, který byl pro film najat jako konzultant pro vodní scény v Grand Canyonu. Nakonec se objevil i před kamerou, po boku Catherine Keener hraje jejího přítele Raineyho.
Catherine Keener hraje Jan Burres, ženu zdrcenou ztrátou svého dítěte. Její vztah k McCandlessovi je proto téměř mateřský. Tracy je mladá dívka, která vyrostla mezi lidmi žijícími v auto kempu v kalifornské poušti. Když potká Chrise, okamžitě se do něj zamiluje. Chris ale nikdy žádnou známost neměl, nikdy to pro něj prostě nic neznamenalo.
Rona Franze, posledního člověka, se kterým se Chris sblížil, než se vydal na Aljašku, hraje Hal Halbrook. Ron je stárnoucí vdovec, který v Chrisovy vidí své ztracené sny a nenaplněnou touhu po synovi. Oba jsou samotáři, ale zatímco Chris je hnán touhou za svým snem, Ron je lapen na místě, už se nedokáže ze života radovat. Chris mu dodá sílu a odvahu začít znovu žít.
Vysvobození: Cesta do divočiny
Film Útěk do divočiny byl natáčený na místech, kterými Chris skutečně prošel (Mexiko, Jižní Dakota, Arizona aj.). Nejnáročnější bylo filmování na Aljašce, v blízkosti nejvyššího aljašského vrcholu Denali. Jak říká sám Sean Penn, v těch místech hodně riskovali, nikdy ale tak, aby to bylo nebezpečné pro filmový štáb.
Důležitou roli ve filmu má autobus, ve kterém Chris prožil poslední dny svého života. Ten autobus na Aljašce pořád je, tak jak ho Chris “opustil”. Filmaři ale z úcty k zemřelému a jeho rodině nepoužili autentický autobus, vytvořili jeho přesnou napodobeninu.
V autobuse se kromě mrtvého těla našly Chrisovy deníčky. Zde je ukázka z jednoho z nich: “ "S.O.S. Potřebuji vaši pomoc. Jsem zraněn, blízko smrti, příliš slabý, abych se mohl vydat na cestu zpátky. Jsem tu úplně sám, ne, to není vtip. Ve jménu Boha, prosím zůstaňte, abyste mne zachránili. Jsem venku v okolí, sbírám bobule a vrátím se k večeru. Děkuji, Chris McCandless. Srpen?”
Důležitou úlohu hraje hudba, která se proplétá celým filmem. Složil ji Eddie Vedder (leader skupiny Pearl Jam), se kterým Sean Penn už dřív pracoval na snímku Mrtvý muž přichází. Vedder na spolupráci s Pennem kývl hned, aniž by něco o scénáři věděl. Zajímavostí je, že v době, kdy Vedder psal tuto hudbu, jeho mladší bratr, shodou okolností také Chris, odjel meditovat do Afriky a už dva měsíce o něm nikdo neslyšel…
Syrová, intimní a emocionální hudba jen zdůrazňuje otázky a dohady, které po sobě Chris McCandless zanechal. Chtěl skutečně zemřít nebo to byla jen nešťastná náhoda? Co vede mladé lidi k tomu, aby se vzdali pohodlí dnešního civilizovaného světa a vydali se vstříc nemilosrdné přírodě? Našel Chris McCandless to, co víc než dva roky hledal? Podle Seana Penna ano. Na konec scénáře napsal: “Chris zemřel živý.”

Zajímavost: Aljaška má více než 3 milióny ledovcových jezer a 12 velkých řek. Sever tvoří nejrozsáhlejší pevninské ledovce. Zima na severu trvá 9 měsíců, z toho 2 měsíce je polární noc. V létě je polární den více než 3 měsíce. V roce 1947 byl na Aljašce zaznamenán teplotní rekord -63°C.

 
Vaše cena s DPH: 399
 

Doporučujeme

s DPH: 275 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 266 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 249 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 199 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 266 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 199 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 244 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 459 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 266 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 159 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 275 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 248 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 257 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 459 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 275 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 197 Kč
Přidat do košíku
s DPH: 459 Kč
Přidat do košíku